Finparáda Vám pomůže vybrat ten nejvhodnější finanční produkt
Bankovní účtySpořenípenzePůjčkyPojištěníInvesticeSpočtěte sibanky ...

Jaké zaměstnanecké benefity finančního charakteru se nemusí danit? Někdy je otázka zdanění závislá na okolnostech

10.5.2017  |  Zdeněk Bubák, zpráva Crowe Horwath
  


Zaměstnanecké benefityCílem benefitů poskytovaných zaměstnancům, je nabídnout jim nějakou výhodu. Některé zaměstnanecké benefity nemají finanční charakter, jiné naopak. U části finančních výhod pak hrozí, že by se z nich měla platit daň z příjmu nebo by měly být zahrnuty do základu pro výpočet sociálních a zdravotních odvodů. Proto se zaměstnavatelé snaží volit ty příspěvky, které z pohledu zaměstnance nepodléhají dani z příjmu, anebo jsou od ní osvobozeny. Andrea Kleinová, daňová poradkyně společnosti Crowe Horwath, přináší přehled nejčastěji využívaných benefitů, které zaměstnanci nemusí danit.


Stále více zaměstnavatelů se snaží pracovníky nalákat na různé zaměstnanecké benefity. Jejich podoba se může lišit – od stravenek, přes mobilní telefon až po jazykové kurzy. Některé z nich, jako třeba možnost home office, klouzavá pracovní doba či dětský koutek na pracovišti, nejsou finanční podstaty a zaměstnancům místo peněžitého bonusu přináší spíše pohodlí. Na druhé straně jsou pak benefity, které poskytují nějaké finanční zvýhodnění, kompenzaci nebo úlevu. Ty se v mnoha případech mohou stát předmětem daně a zároveň se také mohou započítávat do základu pro sociální a zdravotní pojištění. Přinášíme vám přehled zaměstnaneckých benefitů, které nepodléhají dani z příjmu. Text byl připraven ve spolupráci s Andreou Kleinovou, daňovou poradkyní společnosti Crowe Horwath.



1. Vzdělávání



Jeden z velice oblíbených a stále častěji využívaných benefitů jsou vzdělávací kurzy, ať již ty, které úzce souvisí s profesí a rozvíjejí profesní dovednosti, nebo například jazykové. Ale pozor, kurz vždy musí nějakým způsobem souviset s výkonem povolání. Investice do zaměstnanců v oblasti vzdělání je navíc oboustranně výhodná. Pokud kurz uhradí poskytovateli přímo zaměstnavatel, jde o benefit zcela osvobozený od daně z příjmu ze závislé činnosti a zaměstnanec z něj tak nemusí odvádět daň. „Pokud by však zaměstnavatel poskytnul zaměstnanci částku ve výši ceny kurzu jako příplatek ke mzdě, z něhož by zaměstnanec měl školení uhradit, už by dani z příjmu podléhal a stejně tak by se započítával do základu pro sociální a zdravotní pojištění,“ upozorňuje Kleinová.

2. Příspěvek na penzijní připojištění a životní pojištění



Ne všechny benefity, mohou být využity ihned. Zaměstnavatelé mohou pracovníkům také poskytnou příspěvek na životní pojištění a penzijní připojištění jako investici do budoucnosti. „Pokud takový příspěvek nepřesáhne 50 000 korun za rok celkem v součtu za penzijní připojištění, penzijní pojištění a životní a důchodové pojištění, je jeho velkou výhodou oproti jednorázové odměně ke mzdě, že nepodléhá zdanění. Pokud by zaměstnanec obdržel stejnou částku jako bonus ke mzdě, byla by z ní odvedena daň z příjmu a také strženy zálohy na sociální a zdravotní pojištění,“ uvádí Kleinová. Jak v případě životního pojištění, tak penzijního spoření však musí být splněny stanovené podmínky. „Ve smlouvě musí být uvedeno, že výplata plnění je možná až po 60 kalendářních měsících a zároveň také nejdříve v roce dosažení věku 60 let,“ shrnuje Kleinová. Splněny musí být i další podmínky stanovené zákonem. Zaměstnanci však musí počítat s tím, že bonus nebudou mít k dispozici ihned.

Žebříček penzijního připojištění najdete zde

Příspěvky přesahující stanovenou hranici 50 000 korun ročně pak již podléhají dani z příjmu a také odvodům na sociální a zdravotní pojištění, a to jak na straně zaměstnance, tak i zaměstnavatele.

Žebříček životního pojištění najdete zde

Žebříček s nejlepšími osobními účty podle odborníků - zde
Kalkulačka Vám odpoví, která banka nabízí účet s nejnižšími poplatky - zde

3. Příspěvek na stravování



Dalším, dnes už poměrně běžným benefitem je příspěvek na stravování. Andrea Kleinová uvádí, že pokud jej zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům formou stravenek, nemusí z něj pracovníci odvádět daň z příjmu.

4. Náklady na přechodné ubytování



Dalším benefitem, který může být osvobozen od daně je příspěvek na ubytování, pokud zaměstnanec bydlí v jiném městě, než je místo výkonu práce. Takový příspěvek může dosahovat výše 3 500 korun za měsíc. Andrea Kleinová však upozorňuje, že je nutné dodržet několik podmínek, aby byl příspěvek skutečně osvobozen od daně z příjmu. „Tímto způsobem nesmí být hrazeno ubytování při pracovní cestě. Zároveň musí být obec přechodného ubytování jiná, než je obec trvalého bydliště zaměstnance a místo přechodného bydliště musí souviset s výkonem práce. A v neposlední řadě, je velice důležité, že se jedná o nepeněžité plnění, tudíž o situaci, kdy zaměstnavatel hradí cenu za ubytování přímo vybranému ubytovacímu zařízení či pronajímateli,“ uvádí. Jestliže nepeněžní plnění přesahuje částku 3 500 korun, zaměstnanec pak musí z příspěvku nad tuto hranici odvádět daň z příjmu. Pokud by šlo o peněžité plnění, podléhalo by zdanění v plné výši.

Žebříček spotřebitelských úvěrů, konsolidací půjček, hypoték a mikropůjček najdete zde

5. Příspěvek na rekreaci a sportovní a kulturní akce



Vedle benefitů úzce spojených s výkonem práce, může zaměstnavatel nabídnout také příspěvky na volnočasové aktivity jako je rekreace, sportovní či kulturní akce a vyžití.

„V případě příspěvků na rekreaci nemusí zaměstnanec odvádět daň z příjmu, pokud nepřesáhnou částku 20 000 korun za rok. Stejně jako u předchozích benefitů se však musí jednat o nepeněžité plnění, tedy je zaměstnanec nemůže obdržet jako částku na účet či v hotovosti, ale může mu zaměstnavatel například zaplatit zájezd nebo hotel,“ uvádí Kleinová. Stejně tak jsou od daně osvobozeny příspěvky na kulturní akce, jako jsou divadla či vernisáže nebo na zdravotní a sportovní služby, tehdy pokud mají nepeněžní podobu. Zaměstnavatel tak může nejen zaměstnanci, ale také členům jeho rodiny poskytnout různé vouchery do bazénu, posilovny nebo zdravotní poukázky apod. „Obdobně jako v ostatních případech platí, že pokud by se zaměstnavatel rozhodl přispívat na tyto potřeby formou peněžního příspěvku na účet či hotově, podléhal by příspěvek dani z příjmu,“ zakončuje Kleinová.

Které zaměstnanecké benefity je naopak nutné zdanit?



1. Služební auto i k soukromým účelům
  • Pokud má zaměstnanec k dispozici služební auto, které může využívat i pro soukromé účely, podléhá takový benefit zdanění. Jedná se o příjem zaměstnance, a sice ve výši 1 % z pořizovací ceny automobilu vč. DPH za každý měsíc, kdy jej má k využití pro soukromé účely. Benefit zároveň podléhá odvodům na sociální a zdravotní pojištění.
2. Dary k výročím, narozeninám apod.
  • Dary k výročním, narozeninám a dalším obdobným příležitostem podléhají z hlediska zaměstnance dani z příjmu. Osvobozeny od daně jsou pouze dary v nepeněžní podobě  v hodnotě do 2 000 korun ročně a jen k vyjmenovaným příležitostem (např. k 50. narozeninám zaměstnance či k 20. výročí zaměstnání). Zároveň si takový dar nesmí zaměstnavatel uplatnit jako daňový náklad.
3. Doprava do zaměstnání (pokud se nejedná o zaměstnavatele, který provozuje veřejnou dopravu)
  • Benefit v podobě úhrady nákladů na dopravu zaměstnance do zaměstnání (vlastní či sjednanou dopravou) podléhá zdanění a také odvodům na sociální a zdravotní pojištění.
4. Cestovní náhrady nad limit
  • Cestovní náhrady (stravné, kapesné) při pracovních cestách poskytované nad limit stanovený Zákoníkem práce podléhají zdanění a také odvodům na sociální a zdravotní pojištění.
5. Výhodnější ceny
  • Benefitem na straně zaměstnance se rozumí rovněž částka, o kterou je úhrada zaměstnance zaměstnavateli za poskytnuté plnění nižší, než je cena, kterou účtuje jiným osobám. Rozdíl v ceně tak bude podléhat zdanění a také odvodům na sociální a zdravotní pojištění.
6. Příspěvek na pobyt dítěte v předškolním zařízení, 13. plat + další peněžité příspěvky
  • Benefity, které mají podobu peněžitého příspěvku ke mzdě, podléhají zdanění a odvodům na sociální a zdravotní pojištění na straně zaměstnance vždy.


      
  





všechny články
Dále v rubrice

Platby na kontakt: hodně klientů, málo plateb

Obrázek: Žena s mobilem v ruce Snazší posílání peněz mezi lidmi pomocí telefonního čísla namísto čísla bankovního účtu už půl roku umožňuje služba Platby na kontakt. Za tu dobu se do ní přihlásilo půl milionu klientů šestice bank, které tento typ transakcí umožňují...

Digitalizace bank - co si nově můžete sjednat online?

Obrázek: Digitalizace Banky svým klientům stále více nabízejí možnost sjednání produktů a služeb z pohodlí domova. Novinky v online sjednání představila Raiffeisenbank a ČSOB. Raiffeisenbank umožňuje od poloviny března právnickým osobám zakládat účty online a klienti ČSOB...

Co je to flipování nemovitostí a vyplatí se vůbec někdy?

Obrázek: Peníze a dům Flipování nemovitostí, proces nákupu a rychlého prodeje nemovitostí za účelem zisku, se v posledních letech stalo populární investiční strategií. Na českém trhu lze v roce 2024 očekávat pokračující zvyšování poptávky po bytech, zejména...

Odměna až 24 000 Kč nebo televize. Jaké jsou nové odměny bank?

Obrázek:Běžné účty slevy a bonusy UniCredit Bank nabízí až 24 000 Kč při sjednání nové půjčky. Air Bank spouští svět výhod Unity. Jaké výhody a odměny nabízejí banky v dubnu? Přehled slev a bonusů najdete v našem článku...

všechny články v rubrice









   


Bankovní účtySpořeníPenzePůjčkyPojištěníInvesticeSpočtěte siBanky, pojišťovny, ...DomůO FinparáděTiskRedakceNapište nám  


Finparáda - finance na dlani   Všechna práva vyhrazena
Scott & Rose, s.r.o., U Chaloupek 410/5, 182 00 Praha 8, IČ: 26148374, DIČ: CZ26148374, Email: redakce@finparada.cz