Jak se v Česku vyvíjí využívání internetového a mobilního bankovnictví či platebních karet?
| 30.8.2018 | Zdeněk Bubák, Jan Bachura | |
 Kolik lidí v Česku používá přímé bankovnictví, tj. internetové a mobilní bankovnictví? A jak na tom jsou platební karty? Přinášíme vám analýzu aktuálního stavu těchto bankovních služeb v Česku. Internetové bankovnictví v současnosti používá zhruba necelých 70 % občanů ČR, mobilní bankovnictví 16 %. S platebními kartami platí dnes přes 80 % lidí, s bezkontaktními 69 %.
Internetové bankovnictví je standardním prostředkem pro ovládání a kontrolu financí pro dvě třetiny Čechů, podíl jeho uživatelů už ale nějakou dobu neroste. Zatímco v roce 2012 využívalo internetové bankovnictví 48 % lidí, a v roce 2015 jich bylo již 67 %, během posledních dvou let již další nárůst není patrný.
Zatímco internetové bankovnictví stagnuje, mobilní bankovnictví zažívá boom. V roce 2012 ho využívala jen 2 % lidí, počátkem roku 2018 to bylo již 16 %. Vyšší využívání této formy obsluhy či kontroly svého účtu lze zaznamenat mezi mladšími lidmi a ve skupinách obyvatel s vyšším vzděláním a příjmem. Přístup přes mobilní aplikaci volí v generaci od 18 do 29 let každý druhý oslovený. Lze proto předpokládat, že tento trend poroste a mobilní aplikace budou nabývat na významu. Již nyní platí, že pokud má někdo mobilní aplikaci, vstupuje do elektronického bankovnictví přes tuto aplikaci častěji než přes webový prohlížeč.
Jednoduchost a přehlednost správy účtu a dobrou úroveň zabezpečení peněz na něm – to jsou hlavní požadavky Čechů na elektronické bankovnictví. Klienti českých bank ho vnímají jako pohodlnou (93 % dotázaných) a rychlou (92 % dotázaných) cestu, jak mít své finance v bance pod kontrolou kdykoliv a kdekoli. Důležitost elektronického bankovnictví pro výběr banky potvrzuje 84 % Čechů, pro 28 % uživatelů je dokonce natolik zásadní, že by kvůli němu i změnilo banku.
Srovnání běžných účtů pro občany najdete zde
Ke svému bankovnímu účtu se klienti nejčastěji přihlašují přes webové rozhraní banky na počítači (71 % dotázaných). Pouze asi pětina klientů deklaruje, že žádný elektronický přístup ke svému účtu nepoužívá, z toho 36 % tvoří hlavně lidé v důchodovém věku. Jako důvod, proč elektronické bankovnictví nepoužívají, uvedli zejména to, že jsou zvyklí chodit na pobočku (32 %), část má obavu o bezpečnost (16 %) a zbytek buďto nemá vhodné zařízení (8 %), nebo má jiné důvody – například, že nedisponují přístupem k internetu, e-bankovnictví nepotřebují nebo ho ovládá někdo jiný za ně.
Dvě třetiny Čechů jsou nyní se svým elektronickým bankovnictvím spokojeny. Jeho přínosy vidí zejména v jeho rychlosti a v tom, že jim šetří čas (oboje 94 %). 71 % dotázaných také uvedlo, že jim pomáhá s hospodařením – mají díky němu například lepší přehled o svých příjmech a výdajích, mohou v něm jednoduše nastavit trvalé příkazy či si nechat hlídat limity výdajů na určité položky.
Mezi nejčastěji využívané funkce elektronického bankovnictví patří provádění plateb, ověřování stavu účtu a správa trvalých příkazů a inkas. Rozšiřují se ale i další způsoby využívání internetového bankovnictví. Každý osmý respondent uvádí, že si prostřednictvím elektronického bankovnictví půjčuje peníze.
Uživatelů debetních karet přibývá v posledních letech podstatně pomaleji než dříve. Již v roce 2012 využívalo debetní kartu v české měně 74 % lidí, do roku 2018 jejich podíl narostl jen o 6 procentních bodů na dnešních 81 %. Na tomto čísle mají značný a výrazně rostoucí podíl bezkontaktní karty. Zatímco v roce 2014 je mělo 39 % lidí, na počátku roku 2018 to bylo už 69 %. Využívání kreditních karet se dlouhodobě, jen s malými meziročními výkyvy, pohybuje okolo 15 %. Nejčastěji je mají lidé mezi 30 a 49 lety. V této věkové skupině je více než 20 % jejich uživatelů, zatímco z lidí pod 30 let je využívá jen každý desátý.
Zdroj: scac.cz, gfk.com
všechny články | |
Dále v rubrice
všechny články v rubrice
|