Jak se zorientovat v nabídce bank v oblasti hypoték?
| 27.11.2019 | Zdeněk Bubák, zprávy Gepard Finance a CRIF | |
 Úrokové sazby hypoték sice zatím nedorovnaly historická minima z let 2016 a 2017, i tak jsou však velmi příznivé a není vyloučen ani jejich další mírný pokles. Pro každého klienta ale nemusí být nabídka bank dobře čitelná. Různé banky totiž prezentují svoje sazby odlišným způsobem a přehlednosti trhu nepomohou ani různé marketingové akce. Banky se také někdy snaží navodit dojem, že hypotéka je z pohledu nákladů výhodnější, když si k ní klient sjedná rizikové pojištění. Přinášíme vám text od Davida Eima ze společnosti Gepard Finance, který radí, na co se zaměřit při porovnávání úrokových sazeb hypoték.
Omezení týkající se výše zadlužení a úhrnu splátek úvěrů vůči příjmům klienta u hypotečních úvěrů začalo platit od loňského října. Klientům nedovoluje půjčit si více než devítinásobek ročních příjmů a na měsíční splátky úvěrů vydávat více než 45 % měsíčního příjmu. Toto opatření znatelně zhoršilo dostupnost bydlení, což se projevilo i v citelném propadu objemu sjednaných hypoték. I přes to, že Česká národní banka (ČNB) letos dále zvyšovala svoji dvoutýdenní repo sazbu, byly banky nucené jít se sazbami hypoték opět dolů.
Srovnání nabídky hypoték najdete zde
„Prostor ke snižování sazeb tu evidentně byl a stále je. Na začátku roku sazby vyšplhaly až na úrovně kolem 3 procent, v září se však nejnižší nabídkové sazby hypoték na pětiletou fixaci bez rizikového pojištění dostaly na 2,29 procenta p.a., v říjnu pak na 2,37 procenta. U hypoték s rizikovým pojištěním se dvě třetiny bank dostanou se sazbou pod 2,5 procenta p.a.,“ uvádí David Eim, místopředseda představenstva společnosti Gepard Finance. „Tlak na snižování sazeb zřejmě bude pokračovat. Lze očekávat reakci bank, kterým utíká levnější konkurence, což vidíme na říjnových číslech, kdy nejvyšší nabídkové sazby spadly z 3,59 procenta na 2,75 procenta. U nejnižších sazeb je pak 2procentní hranice už tak blízko, že její prolomení není úplně nepravděpodobné,“ domnívá se David Eim.
Vyznáte se v nabídkách bank?
Pro každého klienta nemusí být otázka úrokových sazeb hypotečních úvěrů dobře čitelná. Banky totiž své podmínky komunikují různým způsobem. „Některé banky zveřejňují takzvané garantované sazby, z nichž poskytují další slevy. Jiné komunikují minimální sazby, které jsou podmíněny splněním různých podmínek. A ještě další banky komunikují něco mezi tím. K tomu všemu existují různé marketingové akce a výsledkem je velmi nepřehledná směsice podmínek,“ popisuje David Eim.
Čtěte také zde:
Žebříček hypoték na Finparádě prošel modernizací. Novou jedničkou je MONETA Money Bank
Levnější hypotéky výměnou za služby navíc
Nejčastějším příkladem, jak dosáhnout na nižší sazbu, je aktivní používání běžného účtu banky nebo sjednání rizikového pojištění. To většinou kryje rizika úmrtí či invalidity, někdy také dlouhodobější pracovní neschopnosti, ztráty zaměstnání či péče o člena rodiny. Pro klienta, který otázku případných rizik nemá vyřešenou jinak, se může jednat o vhodný produkt a sleva z úrokové sazby je samozřejmě vítána. Otázka rizikového pojištění má však i možná negativa.
„Především je to fakt, že v případě pojištění k hypotéce se jedná o takzvané skupinové pojištění – to u některých klientů nemusí dostatečně respektovat jejich individuální situaci,“ uvádí David Eim. „Druhým možným negativem je, že se někdy banky snaží navodit dojem, že z pohledu nákladů je úvěr s rizikovým pojištěním výhodnější než bez něj. Pro klienta, který kupuje pojištění jako službu, se může jednat o vhodné řešení. Pokud by se ale klient rozhodl uzavřít rizikové pojištění, jež nepotřebuje, pouze kvůli výhodnější úrokové sazbě, pak čistě z pohledu nákladů se takový krok nikdy nevyplatí,“ upozorňuje David Eim.
Úrokové sazby jsou stále velmi nízké. Případného růstu se neobávejte
I když se dnes sazby hypotečních úvěrů nepohybují na svých historických minimech jako v roce 2016 a v úvodu roku 2017, stále se jedná o sazby velmi příznivé. Jejich aktuální výše by ale neměla být hlavním impulsem k tomu, aby si klient vzal či nevzal hypoteční úvěr. „Rozhodně nedoporučuji jen kvůli snaze o získání co nejlepší sazby něco uspěchat. I když si klient vezme hypotéku za půl roku nebo třeba za rok s případnou vyšší sazbou, z pohledu tak dlouhodobého úvěru, jakým je hypotéka, to nebude hrát zásadní roli,“ upozorňuje David Eim. „Pro ilustraci by rozdíl v měsíční splátce hypotečního úvěru ve výši 2 200 000 korun se splatností 30 let při změně sazby o 0,3 procentního bodu činil asi 350 korun. Takový rozdíl nestojí za to, aby se něco uspěchalo,“ uzavírá David Eim.
Počet lidí, kteří nezvládají splácet úvěry na bydlení, klesl za uplynulých 5 let na polovinu
Celkový objem dluhu obyvatel ČR činil ke konci třetího čtvrtletí tohoto roku 2,41 bilionu korun a meziročně tak vzrostl o 143,7 miliardy. Z toho 117,6 miliardy činil nárůst dluhu z hypoték a úvěrů ze stavebního spoření, a to přesto, že trh s hypotékami postupně ochlazuje. Růst objemu nových hypotečních úvěrů zpomaluje a počet lidí s úvěrem na bydlení se meziročně dokonce snížil téměř o 9 tisíc. Vyplývá to z dnes zveřejněných údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací.
Zatímco v minulém roce vzrostl ve třetím čtvrtletí objem dluhu z hypotečních úvěrů mezičtvrtletně o 33 miliard korun, letos šlo pouze o 19 miliard. Růst tohoto segmentu se tak meziročně snížil o 42 %. Zároveň došlo ke snížení počtu lidí s hypotékou nebo úvěrem ze stavebního spoření, meziročně o 8,7 tisíce. „Počet lidí, kteří mají pouze úvěry na bydlení a nemají k tomu žádný další úvěr, se meziročně snížil dokonce o 23 tisíc. Naopak roste počet lidí, kteří mají úvěr na bydlení a zároveň čerpají ještě nějaký další typ úvěru. To může indikovat, že v některých regionech lidé doplňují své hypoteční úvěry jinými úvěry,“ říká Lenka Novotná, výkonná ředitelka Bankovního registru klientských informací s tím, že letošní výsledek trhu s úvěry na bydlení může ještě pozitivně ovlivnit vývoj v průběhu 4. čtvrtletí.
Počet lidí, kteří nesplácejí své úvěry, klesá rekordním tempem
Objem ohroženého dluhu, tedy dluhu z úvěrů, u kterých nebyly zaplaceny tři po sobě následující řádné splátky nebo které byly zesplatněny, klesl o 5,3 miliardy na 31,2 miliardy korun. Počet lidí, kteří měli problém se splácením svých dluhů na spotřebu, se meziročně snížil o 60 tisíc na 211 tisíc klientů a počet lidí, kteří nespláceli úvěry určené na bydlení, dosahoval 17 837, což představuje meziroční pokles o 4,4 tisíce.
„Počet lidí, kteří nezvládají splácet hypotéky a úvěry ze stavebního spoření, klesá už 14 čtvrtletí v řadě. Výraznější zrychlení tohoto poklesu jsme zaznamenali začátkem roku 2017, kdy začal pravidelně klesat meziročně o více než 10 %. Ve třetím čtvrtletí tohoto roku se jejich počet snížil meziročně dokonce o pětinu. Za posledních 5 let se tak počet lidí, kteří nezvládali splácet úvěry na bydlení, snížil o celou polovinu, což je výrazný úspěch,“ říká Lenka Novotná.
Klesá také počet těch, kteří nejsou schopní splácet své úvěry na spotřebu. Meziročně se počet těchto klientů snížil o 22 %, tedy o 60 tisíc. „Předpokládáme, že pokles počtu lidí, kteří nesplácí své krátkodobé úvěry, může ještě nějakou dobu pokračovat, ovšem velký prostor pro další snižování není. Zastavení tohoto trendu indikuje objem ohroženého dluhu, který stále klesá, ale pomaleji než dříve,“ říká Jiří Rajl, výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací.
Nejrizikovějšími klienty jsou mladí lidé do 24 let
Nejrizikovějšími klienty jsou pro banky a ostatní finanční instituce obecně mladí lidé do 24 let, naopak nejlepšími klienty, z pohledu schopnosti splácet své závazky, bývají třicátníci a čtyřicátníci. Situace se přitom liší podle toho, zda se jedná o úvěry na bydlení, nebo o úvěry na spotřebu.
„U úvěrů na spotřebu jsou mladí lidé jednoznačně nejrizikovější skupinou. Jeden nebo více svých úvěrů na spotřebu řádně nesplácí necelých 15 % klientů do 24 let a celková nesplácená částka dosahuje 6 % celkového dluhu této věkové skupiny,“ říká Jiří Rajl.
U úvěrů na bydlení je potom situace o něco komplikovanější. Mladí lidé do 24 let mají sice v rámci věkových skupin nejvyšší míru delikvence – své úvěry nesplácí 3 % z nich – ale podíl nespláceného dluhu u nich není tak vysoký jako u jiných věkových skupin. Lidé do 24 let nesplácejí 0,67 % objemu dluhu na bydlení, u lidí mezi 45 a 54 lety činí objem nespláceného dluhu 0,69 % a u lidí nad 55 let dosahuje dokonce 1,5 % celkového dluhu.
Průměrná částka dluhu z úvěrů na bydlení se v Praze přiblížila hranici 3 milionů korun
Průměrná částka dluhu z úvěrů na bydlení, tedy dluhu z hypoték a úvěrů ze stavebního spoření, dosahovala v České republice na konci 3. čtvrtletí tohoto roku výše 1,73 milionu korun. Zatímco na Karlovarsku a Ústecku činila průměrná částka tohoto dluhu 1,2 milionu korun, ve Středočeském kraji dosahovala téměř 2 milionů a v Praze skoro 3 miliony korun. Vyplývá to z dnes zveřejněných statistik Bankovního a Nebankovního registru klientských informací.
Průměrná částka dlouhodobého dluhu, tedy dluhu z hypoték a úvěrů ze stavebního spoření, se ve všech krajích zvýšila meziročně o 6-8 %. Naopak počet lidí, kteří měli nějaký typ úvěru na bydlení, ve většině krajů meziročně klesl. Nejrychlejší pokles byl zaznamenán v Karlovarském kraji (-1,2 %) a na Vysočině (-0,8 %). Naopak ve Středočeském kraji se počet lidí s dlouhodobým dluhem zvedl o 0,8 % a v Plzeňském kraj o 0,1 %. „Středočeský kraj se v rámci České republiky vymyká především kvůli napjaté situaci na pražském trhu s nemovitostmi. Vysoké ceny pražských bytů vedou k odchodu části lidí za hranice hlavního města,“ říká Lenka Novotná, výkonná ředitelka Bankovního registru klientských informací s tím, že rostoucí ceny nemovitostí napříč Českou republikou jsou také jedním z důvodů, proč si lidé půjčují na bydlení stále vyšší částky.
Zatímco počet lidí s dlouhodobým dluhem ve většině krajů meziročně klesl, počet lidí s úvěry na spotřebu naopak ve většině krajů vzrostl. Nejčastěji se nárůst počtu lidí s úvěry na spotřebu pohyboval okolo 2 %, v Jihomoravském kraji dosáhl 3 % a v Praze 2,8 %. Naopak na Karlovarsku se počet lidí s úvěrem na spotřebu snížil o 1,2 % a na Ústecku o 0,8 %.
Počet nesplácejících lidí klesá, průměrná nesplácená částka naopak roste
Počet lidí, kteří řádně nespláceli své úvěry na spotřebu, klesl meziročně ve všech krajích o pětinu až o čtvrtinu. V případě dluhů vázaných na bydlení se pokles lidí, kteří řádně nesplácí své závazky, snižoval o 17-24 %. V řadě krajů ale výrazně rostla průměrná nesplácená částka na jednoho klienta. Například v Jihomoravském a Karlovarském kraji se v případě dluhů určených na bydlení zvýšila průměrná nesplácená částka na jednoho klienta o 17 %. U dluhů určených primárně na spotřebu rostla průměrná nesplácená částka na Vysočině a v Plzeňském kraji o 11 % a v Olomouckém kraji o 10 %.
„Průměrná částka ohroženého dluhu na jednoho klienta souvisí především se zvyšujícími se částkami, které si lidé půjčují. Pokud se dostanou do tíživé finanční situace, ve které nejsou schopni uhradit pravidelné měsíční splátky, zbývá jim v průměru doplatit více než před několika lety, kdy si půjčovali nižší částky,“ říká Jiří Rajl s tím, že zatímco vyšší průměrné částky dluhu určeného na bydlení souvisí především s rostoucími cenami nemovitostí, rostoucí částky dluhu určeného na spotřebu pak souvisí s vyššími mzdami obyvatel a vyšším optimismem spotřebitelů ohledně jejich budoucí schopnosti splácet vyšší částky.
všechny články | |
Dále v rubrice
všechny články v rubrice
|