Pokud by Češi měli relevantní informace, do druhého pilíře by jich patrně vstoupilo více
 Termín
pro vstup do druhého pilíře se pro občany
starší pětatřiceti let nezadržitelně blíží,
možnost rozhodnout se mají jen do 30. června 2013. Jenže jak
vyplynulo z on-line výzkumu prostřednictvím aplikace
Instant Research agentury Ipsos pro společnost Partners, tak sotva
desetina Čechů tuší, jaké jsou přesné
odvody do prvního pilíře, z něhož jsou vypláceni
současní důchodci. 44 % uvedlo špatnou odpověď a 48 % pak
zcela netuší, jak vysoké odvody jsou (viz graf 1).
„Tato neznalost může rozhodnutí o vstupu do druhého
pilíře ovlivnit: lidé slyší 2 plus 3 %, ale
protože nevědí, k čemu tato čísla vztáhnout, mohou
nesprávně vyhodnotit vhodnost spoření ve druhém
pilíři,“ domnívá se Aleš Tůma,
investiční analytik Partners.
Graf 1
Zdroj: Partners
Volbou konzervativní investiční strategie
účastník peníze obratem zase svěří
státu
Ve společnosti obecně ohledně druhého pilíře panuje
negativní nálada. Přispívá k tomu
špatná komunikace ve vysvětlování
důchodové reformy ze strany státu a téměř
neexistující distribuce vzhledem k
minimální odměně za velmi náročnou práci:
obtížná a drahá certifikace a registrace u
České národní banky, komplikovaný proces a
obtížná komunikace směrem k potenciálním
klientům.
„Nízkou informovanost o druhém
pilíři a jeho možnostech při spoření na
stáří dokládá také to, že ti
účastníci průzkumu, kteří chtějí vstoupit
do druhého pilíře, by si jako investiční strategii
nejčastěji zvolili konzervativní důchodový fond,
který má nízký výnosový
potenciál a peníze investorů obratem zase svěří
státu, tedy nakoupí státní
dluhopisy,“ komentuje výsledky Tůma dodává:
„Je proto dobře, že se ti, kteří se pro vstup do II.
pilíře rozhodnou, obrátí s výběrem
investiční strategie na odborníka, přeci jenom jde
o rozhodnutí, které ovlivní životní
úroveň ve stáří.“ Viz graf 2.
Graf 2
Zdroj: Partners
Proč lidé nehodlají vstoupit do II. pilíře důchodové reformy?
Na otázku, proč lidé nehodlají vstoupit do
druhého pilíře, nejčastěji zvolili variantu, že se
obávají „znárodnění“ fondů, viz
graf 3. Zhruba jedna čtvrtina Čechů si také spoří v
jiných produktech, než je druhý pilíř.
„Obavy ze znárodnění jsou naprosto liché, a
kdyby Česká republika byla v takové situaci, aby byla
nucena k tomuto kroku přistoupit, tak kolik by asi byla schopna
vyplácet v pilíři prvním? Dále je třeba si
uvědomit, že odvody do druhého pilíře jsou v Česku
minimální oproti odvodům v okolních zemích,
a i tam došlo jen ke snížení odvodů. Dokonce ani
na Kypru penzijní fondy neznárodnili. Myslíme si,
že podoba reformy není ideální a určitě bychom si
ji dokázali představit lepší, ale je to
začátek a alespoň první krok k tomu vzít
část prostředků, které padají do černé
díry státu, a spořit si je na vlastním
účtu. Upřímně si myslím, že vložení oněch
pěti procent do fondu silné nadnárodní
finanční instituce je větší jistota než u
českého státu,“ komentuje výsledky Petr
Borkovec, generální ředitel Partners.
Graf 3
Zdroj: Partners
Neznalosti a neochotě vstoupit do druhého pilíře
nahrávají i zaměstnavatelé
Jak
vyplynulo z výzkumu, tak více než polovina z nich o
možnostech vstupu své zaměstnance neinformovala, viz graf 4
„Naši poradci se v praxi setkávají často i s
tím, že zaměstnavatelé poskytují mylné
informace, jako že vstup je možný jenom, když se rozhodne i
manžel atd. Dokonce v jednom případě jsme řešili situaci,
že klientce bylo vyhrožováno vyhazovem, pokud
podepíše vstup do druhého pilíře.
Takováto jednání jsou v rozporu se zákonem.
Rozhodnutí je na každém jedinci a povinností
zaměstnavatele je ho respektovat a učinit
příslušná opatření v nastavení
odvodů,“ shrnuje Petr Borkovec.
Graf 4
Zdroj: Partners
Informace o průzkumu:
Výzkum byl realizován metodou on-line
dotazování na reprezentativním vzorku populace ve
věku od 18 do 50 let (dle regionu, kraje, velikosti místa
bydliště, pohlaví, věku a vzdělání) v dubnu
2013. Velikost základního souboru byla 1050 respondentů.
reklama
|
všechny články | |
Dále v rubrice
Žebříček doplňkového penzijního spoření v říjnu
Žebříček penzijních účastnických fondů se v opět změnil. Zhodnocení účastnických fondů zrychlilo růst, nejlepší fond dosáhl zhodnocení přes 30 %. Aktuální data a akce penzijních společností naleznete v našem článku...
|
Změny v penzijním spoření. Nově lze odepsat až 48 tisíc korun ročně
V České republice si u penzijních společností odkládá peníze na stáří více než 4,1 milionu lidí. Na svých účtech mají podle statistiky Asociace penzijních společností ČR celkem 606 miliard korun. Letošní změny v penzijním spoření přinesly novinku...
|
DIP získává na popularitě. Lepší start než penzijní spoření
Dlouhodobý investiční produkt (DIP) si v prvním pololetí roku 2024 sjednalo více než 50 000 osob. Přesto jsem z mnoha stran zaznamenal kritiku DIP i názory, že Čechy tento nástroj zatím příliš neláká. Ve skutečnosti si na startu vede lépe než doplňkové penzijní spoření...
|
Žebříček doplňkového penzijního spoření v září
Žebříček penzijních účastnických fondů se v září zcela změnil. Zhodnocení účastnických fondů mírně vzrostlo. Aktuální data naleznete v našem článku...
|
všechny články v rubrice
|